Jak vypočítat výdrž nabíjecí stanice Jackery

30 vteřin teorie na začátek

Nebojte, nebudeme vás vracet do školních lavic na hodiny fyziky. Jde nám o praxi, nikoli o teorii. Pro jistotu a pro snadné porozumění informací níže však přidáváme základní pojmy:

Ampérhodina (Ah) = jednotka el. náboje, 1 Ah = 1000 mAh
Volt (V) = jednotka napětí
W (Watt) = jednotka výkonu/příkonu
Wh (Wh) = jednotka kapacity/spotřeby za hodinu

Tak to bychom měli z krku, jdeme na to. Jak se v tom tedy vyznat? Jednoduše.

Zpravidla se setkáte s dvěma typy informací

Způsob první - Ah, mAh, V

U mnoha zařízení se často setkáte s údajem kapacity uváděným v mAh či Ah, například:

baterie telefonu 2500 mAh
kapacita powerbanky 10 000 mAh
kapacita AKU baterie 5 Ah

Dejte si ale pozor. Samotný údaj v mAh nebo v Ah neznamená nic a nikdy by neměl být uváděn o samotě. Pro zjištění skutečné spotřeby zařízení či kapacity baterie (Wh) je vždy potřeba hodnotu Ah uvádět spolu s napětím, tedy volty (V).

Ah x Volt = Watthodina (realná spotřeba / kapacita)

baterie/zařízení 10 Ah při 5 V = spotřeba/kapacita 50 Wh
baterie/zařízení 10 Ah při 12 V = spotřeba/kapacita 120 Wh
baterie/zařízení 10 Ah při 27 V = spotřeba/kapacita 270 Wh
baterie/zařízení 10 Ah při 3,7 V = spotřeba/kapacita 37 Wh

Jak můžete na příkladech vidět, reálná kapacita či spotřeba za hodinu je u 10 Ah zařízení vždy jiná dle toho, jakým napětím disponuje. Pokud byste měli k dispozici pouze údaj 10 Ah (nebo 10 000 mAh), nelze určit, zda spotřeba bude 10 Wh za hodinu (při 1 V) nebo 100 Wh (při 10 V).

U mobilů, menších baterek do foťáků či powerbanek se však často setkáme pouze s údajem v mAh. To je zpravidla z toho důvodu, že se předpokládá, že tyto články mají napětí 3,7 V.

Způsob druhý - W, Wh

U jiných zařízení se setkáte s Watty (výkon/příkon) či Watthodinami (kapacita/spotřeba):

Baterie v elektrokole 630 Wh
Autochladnička s příkonem 60 W
Notebook 80 W

Zde už není třeba nic řešit. Watthodiny vyjadřují spotřebu za 1 hodunu. Pokud tedy necháte autochladničku s příkonem 60 W zapojenou ve stanici 1 hodinu, spotřebuje z ní 60 Wh kapacity. Pokud byste chtěli ze 100 % chtěli nabít baterii v elektrokole o kapacitě 630 Wh, potřebujete stanici s kapacitou 630 Wh.

Jak tedy zjistím, kolikrát mi zařízení elektrostanice nabije?

V moment, kdy znáte hodnotu ve Wattech či Watthodinách, stačí tuto hodnotu jednoduše vydělit s kapacitou stanice.

Kapacita stanice : spotřeba zařízení = počet nabití/hodiny provozu

Explorer 1000 Wh : baterie el. kola 500 Wh = 2 dobití elektrokola
Explorer 2000 Wh : baterie el. kola 500 Wh = 4 dobití elektrokola
Explorer 500 Wh : autochladnička 60 W = 8,3 hodiny provozu
Explorer 500 Wh : notebook 80 W = 6,2 dobití notebooku
Explorer 1000 Wh : baterie AKU nářadí 70 Wh (5 Ah při 12 V) = 14,2 dobití baterie do AKU

Vypočítané hodnoty doporučujeme vynásobit ještě 0,85. Hlavně, pokud zařízení budete zapojovat primárně do klasické 230 V zásuvky (u 12 V výstupu jsou ztráty minimální). V elektronice se musí vždy počítat se ztrátami při přenosu Dělit by se tedy nemělo 1:1, ale výsledné číslo si mírně ponížit, protože tato hodnota bude vždy blíže realitě.

Na co si dát ještě pozor

Maximální příkon zařízení

U nabíjecích stanic Jackery (ale platí to pro všechny), je potřeb si dát zejména u větších a náročnějších zařízení pozor na maximální příkon. Každá stanice má daný limit, jak moc náročné/výkonné zařízení dokáže dobíjet či pohánět. Pokud tedy do bateriové stanice chcete zapojit například elektrický vařič s výkonem 800 W, musíte si vybrat stanici, která minimálně tímto výkonem disponuje a toto zařízení "utáhne".

Čerpadla, motory, kompresory či chlazení

Zvláštní kapitolou jsou potom zařízení, které fungují na bázi kompresoru či motoru. Jedná se třeba o pivní chlazení, vodní čerpadla a další zařízení. Zapojení těchto zařízení do nabíjecích stanic je v pořádku, je však opět třeba splnit limit o maximálním příkonu, aby se stanice nezatížila fungovala.

Například u 200 W výčepu či čerpadla je při běžném stavu spotřeba téměř nulová, avšak když chlazení začne chladit, dojde k rychlému a narázovému zvýšení výkonu, a to až na trojnásobek. Čistě teoreticky by tedy 500 W stanice utáhla zařízení o příkonu 200 W. Pokud toto zařízení však sepne (a může se dostat až na 600 W), limit by zařízení překročilo. Je třeba tedy vždy počítat s tím, že tato zařízení mohou ve špičce mít krátkodobě mnohem větší zátěž, než je uváděno.

Kompresorová chladnička vs běžná chladnička

Tato kapitola souvisí okrajově s bodem výše a řešíme ho opravdu často. Jaktože u Explorer 500 uvádíme, že 50 W chladničku utáhne zhruba 10 hodin, ale kompresorovou chladničku o podobném výkonu 30 až 40 hodin.

Běžná chladnička

Ze stejného důvodu zmiňovaného výše. Běžné (levnější) chladničky o výkonu 50 W nemají žádný kompresor, pokud je zapojíte, berou si 50 W neustále, jejich spotřeba je tedy 50 Wh za hodinu. To stačí z 500 Wh stanice zhruba na 9-10 hodin provozu.

Kompresorová chladnička

Oproti tomu kompresorové chladničky fungují podobně jako chlazení výše zmiňované. Jejich spotřeba je většinu času téměř nulová a energii čerpají jen v krátkých intervalech, když potřebují. Jsou tedy daleko úspornější a proto pro stanici také vhodnější. Na kvantifikování realné spotřeby jsou mírně složitější, protože záleží na nastavení či okolní teplotě, ale průměrou spotřebu (kolem 15 Wh / hod) většinou uvádí výrobce komp. ledniček přímo u produktu. Z těchto hodnot také vycházíme.

Stále si nejste jistí v kramflecích?

Pokud máte nějaké dotazy ohledně vašeho zařízení, neváhejte se nám ozvat.